středa 10. srpna 2011

Nevydařený tábor

Někdy opravdu nevím, co je pro mé děti to pravé. Možná je to tím, že je vše ovlivněno četnými okolnostmi. Musí se sejít asi ti praví lidé a zábava nesmí přerůst v povinnost. Jak jsem již psala v předchozím příspěvku, objednali jsme Lukáškovi letos poprvé příměstský tábor. Pro malý počet dětí tábor odpadl a Lukášek byl z toho docela zklamaný. Zařídili jsme tedy jiný, tématicky zaměřený - Cesta do pravěku. První den proběhl docela dobře, Lukášek si na nic nestěžoval, ale v podstatě ani nic nechválil. Byl tak unavený, že brzy usnul a my se tedy od něho nic nedozvěděli. První den byl stejně pojat jako seznamovací, tudíž nebylo možná ani o čem vyprávět. Druhý den ale už přijel s pláčem, prý tam půl dne proplakal. Lukáškova slova vždy beru s určitou rezervou, hodně věcí  na sebe vztahuje, bývá lítostivý a zbytečně ukřivděný. Nelíbily se mu tam některé věci, které jsme postupně probrali, ale už na tábor nechtěl. Přemluvili jsme ho, ať to ještě jeden den zkusí a přemýšleli jsme, v čem je hlavní problém. Kluci téměř jeho věku, program celkem pestrý, ale něco se nám taky nezdálo. Byl tam takový ten sparťanský přístup od některých instruktorů, což zatím ještě nepoznal. Divila jsem se, proč tak po nás smutní, když byl nedávno celý týden u babičky a ještě přes noc. Je vlastně od nás zvyklý na jiné zacházení a chování, ve školce tomu bylo taktéž. Tohle bylo asi jiné. V noci se budil a brečel, že nikam nechce, prostě noční můra. Přesto ráno vstal a jel. Slíbili jsme mu, že pokud ani třetí den  nebude na táboře spokojený, už tam další dny nemusí. Nejsme pokrytci ani tyrani, kteří své dítě do něčeho nutí, ale Lukášek pravidelně odmítá všemožné akce, ale pak je šťastný, že se jich zúčastní. Když jsem pro něho odpoledne přišla, dováděl s klukama na stromě a vypadal spokojeně. Už tam ale nechce. Zítra mají naplánovaný výlet do Dinoparku ve Vyškově a v pátek slavnostní zakončení. Je škoda, že to nevyšlo. Možná s jinými lidmi, možná také ne. Původně jsme si mysleli, že tábor nezvládne spíš Sárinka, ale opak je pravdou. Děti jsou prostě nevyzpytatelné...

2 komentáře:

  1. To je škoda, že to nevyšlo. On si to ale určitě vynahradí jinak :-).
    U nás je to taky vždycky loterie. Co si myslíme, že se mu bude určitě líbit skončí vztekáním a od čeho čekáme vztekání, to projde hladce. Škoda, že to člověk neví dopředu :-).

    OdpovědětVymazat
  2. Není každý den posvícení a ne vše se povede... Tak ať je nějaký příští tábor o mnoho lepší. ;-)

    OdpovědětVymazat